Únor 2013

Hádanka

26. února 2013 v 22:44 | J Toman
Milí přátelé
Co kdybychom si tak trochu potrápili hlavu a popřemýšleli, jak ten placatý Stirling, bez známých klikových mechanismů vlastně pracuje? A jak přitom vyrábí proud na nabíjení mobílů? Jaké má vlastně uspopřádání? Co se v něm skrývá?
A nešel by vyrobit z plechovky od konzervy?

Jedno je jisté, teplotní rozdíl na teplé a studené straně je vytvořen např. položením hrnku s horkým čajem a nebo naopak - studenou zmrzlinou.

Trochu trápení Vám i sobě přeje

Jiří Toman

ODPOVĚĎ

11. února 2013 v 23:24 | J Toman

Milí přátelé

Některým z vás nastaly prázdniny, na jiné teprve čekají. A to je ten správný okamžik pustit se do díla, třeba jako Ondra, který řeší přehaněč. Pojďme se na něj podívat:

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat na váš názor.
Při stavbě prvního Stirlingova motoru jsem vyrobil přehaněč tak, aby horní a dolní strana byly od sebe co nejlépe odizolované. Místo hliníku jsem použil dýhu a vnitřek vycpal izolací do střech (čedičová vata, nebo něco takového). Minulý rok jsem si na to vůbec nevzpomněl, ale teď při stavbě třetího ano. Váha se nijak výrazně nezvedla a jsem přesvěčen o tom, že přehaněč by zátěž při chodu motoru vydržel. Myslíte si že je to nápad který stojí za znovu realizaci? Přikládám fotky z výroby.
S pozdravem Ondra Vlček z Chrudimi.



 
 

Pěkná práce. A náročná. pojďme promyslet, jestli se vyplatí:

Stirling pracuje na principu rozdílu teplot teplé a studené strany. A víme, že po nějakém čase se i studená strana ohřeje a motorek pracuje hůře. Kudy se teplo přenáší? Prvotní je obtékání horkých spalin kolem plechovky - tak tomu je třeba zabránit. Dále přímo vedením stěny plechovky (správně komory). Ale jak to zařídit - nešlo by udělat komoru dělenou a střední část vyrobit z izolačního materiálu? A co třeba skleněná trubka o průměru 100mm x 65mm - a vidělo by se dovnitř.
Také nerezová ocel špatně vodí teplo (chrom!). Teplo sálá i vnitřkem přehaněče - ze spodní strany na horní. A tady je Ondrův přínos. Jeho přehaněč rozhodně žádné teplo nepustí. Má ovčem nevýhodu - je přeci jen o něco těžší a to brání
zvýšení otáček v kratším čase. Zvýšení brání i nerovný povrch, kolem kteréko proudí vzduch. Tam je potřeba naopak minimální odpor - proto kluci z Rakovníka vyráběli přehaněč s radiusy.
Odpor se zvyšuje se čtvercem rychlosti a rychlost přehaněče je při zdvihu 20mm a 500ot/min - v = 2Ln = 2.0,02.500 = 20 metrů za minutu = 0,33m/s.
Pro soutěž je potřeba rychle jít s otáčkama nahoru, měří se jen 2 minuty.
Ovšem výhody jsou také slušné - jsem si jist, že Tvůj motorek má stabilní otáčky, i když nižší.
Navrhuji Ti letos věnovat energii propagovanému regenerátotu. I ten by měl být asi dělený, aby se nepřenášelo teplo vedením.
V každém případě jsi velice šikovný a koumavý a moc Ti držím palse.
Jiří Toman

Teď mě napadá kompromis - klasický hladký přehaněč (nejlépe s radiusy) a do něj malinké množství čedičové nebo skelné vaty bránící proudění vzduchu a sálání horkého dna. Díky za inspiraci. JT